JENÍČKOVA LHOTA II. díl
Od začátku, co naše skupina vyšetřování v Jeníčkově Lhotě řešila, jsme tušili, jak nelehké bude.
Ihned po příjezdu k rodině Hnojnových, na nás čekalo ohledně paranormální aktivity nejedno překvapení. Ještě za dne při úvodním rozhovoru v obýváku zachytil Armin nad stolem letící světelnou anomálii. Nepříjemné klima zde bylo cítit pomalu na každém kroku. Entity se nám ozvaly prostřednictvím Ghgostboxu P-SB7 ve stodole, kde jsme zaslechli Vlastu (zesnulého švagra Jindry), ale jakási žena mu zabránila v další komunikaci s námi. Pozornosti místních dušiček neunikla ani naše technika. Vybíjely nám baterie, vypínaly kamery, diktafony, v jednom případě zvukový záznamník naopak spustily. Zcela nový repráček přestal náhle fungovat. Pravděpodobně nás chtěly místní strašidla již z kraje odradit a ukázat nám, jak velké sousto si bereme, pokud to s vyšetřováním v Jeníčkově Lhotě myslíme vážně.
NEDOBYTNÝ PROSTOR ZDOLÁN
Nejtěžší atmosféru a energii jsme zaznamenali v podkroví. S ním sousedící půda, ze které majitelé domu slýchávají podivné zvuky jenž jim nahánějí strach, je však z domu nepřístupná. Abychom mohli do jejích prostor nainstalovat techniku, jediným vstupem je malý otvor zvenčí ze dvora. Jakpak se tam dostaneme? Než jsme se stačili rozkoukat po řebříku, Michal se mrštně prosoukal pod střechou a byl uvnitř. Umístil na půdu diktafon a fotopast, která bude v pohotovostním režimu po celou dobu vyšetřování.
Na dvorku do sebe nasáváme s posledními slunečními parsky blahodárnou energii, které nám bude večer tolik zapotřebí.
PARANORMÁLNÍ ROJENÍ
I když mělo noční vyšetřování probíhat dle předem naplánovaného scénáře, jeho průběh nabral zcela jiné obrátky. Namísto toho, abychom započali na nejvíce inkriminovaném místě, kterým bylo podkroví (ložnice Jindry a Jirky), Michalově pozornosti neunikla nejméně obávaná, prázdná místnost s dětskou postýlkou vedle obýváku. „Pojďte se sem podívat. Někdo tu je.“ Obklopili jsme kamaráda a během chvilky se tu vyrojilo několik dušiček. Nebylo zbytí reagovat na jejich přítomnost speciální technikou, abychom s nimi navázali kontakt.
Avšak již na samém začátku vznikaly problémy s technikou. Z ničeho nic přestal fungovat zcela nový repráček u Ghostboxu, který ještě odpoledne plnil svoji funkci na 100%. Na otázku, zda by se nám někdo z místních entit představil, zazněl z přístroje ženský hlas “Tady je zlej“. Žel, přes dotazy, kdo je tím zlým, odpověď nepřicházela. Dušičky se před námi chtěly naopak ukrýt. Naší kolegyni Niccy se jich několik schovávalo za zády, dokonce pocítila stisk na zápěstí a někdo ji škrábl. Na námi nabízenou pomoc zazněla okamžitá odpověď, opět ženský hlas: „Neruš“. Přes veškeré nesnáze a zdrženlivost přeci jen odpověď zazněla. Někomu se v této usedlosti něco zlého stalo. Zjistíme co a kdy? Bohužel, další informace nepřichází. Nikterak se v komunikaci neposouváme kupředu a i přes naši ochotu pomoci, z Ghostboxu P-SB7 zazní nepříjemný mužský hlas: „Nasrat“. Aneta má dotaz „Vadíme vám tady?“ Na odpověď dlouho nečeká: „Jasně“.
Přes prvotní nezájem sklidí naše snaha první ovoce a domluvy, přesvědčování se vyplácí. Některé dušičky vůbec netuší, že už nejsou mezi živými. Fungují na úrovni, kde je neustálý střet se současnými majiteli domu. Jenže i kdyby Hnojnovi usedlost opustili, přijdou jiní lidé a pro lidské entity nastane ten samý problém. Opět si budou vzájemně vadit. Pochopili, jak důležité a prospěšné pro ně bude, když se odeberou do své reality, světla, kde mohou užívat zaslouženého klidu, a naši pomoc přijaly.
VYŠETŘOVÁNÍ POKRAČUJE
Avšak, stále zde jsou neklidné duše, které místním obyvatelům znepříjemňují život, setrvávají v domě a k odchodu se nemají ani náhodou. Proto není zbytí ve vyšetřování pokračovat. Postupně procházíme místnostmi a snažíme se s těmito entitami navázat kontakt.
V kuchyni, kde se prý samy od sebe otevřela šuplata a vyletěly příbory je prozatím klid, tak pokračujeme do Anetiny ložnice. I ona má s paranormálními projevy dosti veliké problémy. Všichni registrujeme čísi přítomnost, znatelně se ochlazuje a Michala ve dveřích kdosi neviditelný zatahal za mikinu. Když na sebe ducháček tak vehementně upozorňuje, Michala i s onou bytostí vpravíme do středu místnosti. S entitou navazujeme kontakt, ale komunikace netrvá dlouho a kamsi zmizí. Aneta zmiňuje malou kůlničku, ze které občas slýchává klepání. Třeba se ten někdo schoval tam...
Co kdybychom nechali Jindru s dcerou v ložnici samotné? Možná by se duch osmělil a znovu přišel. Usadíme je na postel s Ghostmetrem v ruce, zapnutým diktafonem a běžící kamerou. Jako pojistku s nimi necháváme Michla, aby dohlížel na jejich bezpečí. Zbytek naší skupiny jde ven, abychom se poradili co dál, jelikož čas neúprosně letí.
Přibližně po čtvrt hodině se vracíme za děvčaty do ložnice. Prý zde byl po celou dobu klid, až na kameru, která se po našem odchodu samovolně vypnula, přestože je u ní baterie plně nabitá.
SVATEBNÍ FOTOGRAFIE
Odpoledne nám Jindra vyprávěla, jak komusi vadilo jejich svatební foto nad manželskou postelí. Neustále ho někdo shazoval z poličky, tak raději obrázek pověsila do chodby, aby se nerozbil. A je tu nápad… Nezbývá, než využít lsti. Svatební fotografii nainstalujeme znovu nad postel a počkáme si, zda dotyčný kazisvět přijde....
Stojíme v prázdné místnosti s dětskou postýlkou, Jinřiška nám ukazuje svatební obrázek a v tom do ticha „PRÁSK“!!! Někdo bouchl do fotografie, až se zachvěla ženě v ruce. Atmosféra v místnosti okamžitě ztěžkla, někdo tu je asi hodně rozzlobený. Ihned zapínáme diktafon, Ghostbox a snažíme se o komunikaci. Komu svatební obrázek tolik vadí a proč?
Jen co se otáži, kdo má se svatební fotografií problém? Z přístroje zazní nelichotivá nadávka: „Kurva“. Znovu pokládám tu samou otázku a přichází odpověď: „Vlasta“ a vzápětí „My“. Z největší pravděpodobností komunikujeme s Jiřího zesnulými rodiči. Sňatku s Jindrou nepřáli a dodnes mu nemohou jeho rozhodnutí odpustit. Prý „neposlechl“. Je zášť a nenávist k manželce Jiřího zdrojem všech paranormálních projevů a útoků, které se Hnojnovým dějí? Domluva s nimi je těžká a nepřináší žádný výsledek. Pokouším se o smíření dušiček se současnými majiteli rodinného domu, hlavně s děvčaty, které jsou úhlavním středem paranormálních jevů a ataků. Avšak namísto vzájemného odpuštění přichází z P-SB7 krutá a hrubá odpověď: „Mám ji v píči“. Zima námi lomcuje a negace kolem nás houstne jako krupičná kaše. Když už není možné přetěžké klima ukočírovat, náhle a zcela nečekaně se atmosféra uklidní a negativní entity jsou pryč.
POSLEDNÍ POKUS
Již jsme všichni unavení, dochází nám energie a tak následuje poslední pokus o komunikaci. Niccy s Arminem zůstávají v přízemí, kde se budou naciťovat a fotit.
Michal a Anetou vybaveni Ghosboxem P-SB7, kamerou a diktafonem prozkoumávají kůlnu sousedící s ložnicí v přízemí. Právě odsud se v noci ozývá bouchání na zeď a je možnost zde nehmotného narušitele klidu překvapit. Snad s ním bude lepší pořízení.
Andria a Jindra jdou do ložnice v podkroví. Na poličku umístíme svatební fotografii, zapneme diktafon, kameru a čekáme, co se bude dít. Jenže jako by to entity vytušily, zcela vyklidily pole. V místnosti krom těžké a nepříjemné energie vládne naprostý klid. Po dvaceti minutách necháváme zapnuté přístroje na místě a ložnici opouštíme. Třeba si strašidla dodají odvahy a začnou se v osamělé místnosti projevovat… Co zjišťujeme po půlhodinové pauze, kdy jsme nechaly přístroje v ložnici o samotě? Ihned po našem odchodu z místnosti se sama od sebe vypnula kamera, přestože baterie ukazuje kapacitu 60 % !
Přes naši veškerou snahu jsou výsledky neuspokojivé. Jak v kůlně, tak v podkroví je pohodová atmosféra. Jakoby se v celé usedlosti nikdy nic paranormálního nedělo.
Ještě jednou zavítáme do stodoly, kde byla odpoledne paranormální aktivita nejsilnější, ale i zde je pusto a prázdno. Po entitách ani veta.
POKOJ VÁM VE JMÉNU PÁNĚ
Nemá cenu dále otálet, některé dušičky naši pomoc přijaly a čekají. Ještě jednou k nim promlouvám, chtějí - li pomoci, je jejich čas. Započneme odváděcí rituál a poté celý dům pročistíme, aby zde alespoň po nějakou dobu zavládl klid a lidé zde mohli pokojně žít.
I to se stává. Ne vždy se dušičky rozhodnou odejít a nutit je není možné. I jim je dána svobodná volba a prostor k usmíření.
PODĚKOVÁNÍ
Vyšetřování v Jeníčkově Lhotě, bylo nadmíru náročné. Proto tímto ještě jednou veliké díky kolegům a kamarádům z MYSTERY HUNTERS CZ, kteří se na něm podíleli.
Niccy, za její úsilí a pohotovost, která je jí vlastní. Vždy je v pravém okamžiku na správném místě. Michalovi, kterýž si jako úplný nováček vedl skvěle, dovoluji si říci jako profesionál. Arminovi, přestože jako nový člen s neznalostí jazyka českého, dokázal skvěle reagovat na danou situaci a snažil se nám býti za všech okolností nápomocen.
Andria Trinity
Náhledy fotografií ze složky Jeníčkova Lhota